Požární sport
Požární sport spojuje atletiku s určitými prvky a úkony z práce hasičů. Pro jeho zvládnutí je nutné spojit rychlost a obratnost, nebát se překážek, ani ohně, ani výšek. Požární sport se skládá ze čtyř disciplín, dvě jsou týmové a dvě individuální.
Běh na 100 metrů s překážkami je individuální disciplína, ve které závodník překonává 2 m vysokou bariéru, pak sbírá dvě hadice, se kterými běží přes kladinu (dlouhá 8 m, široká 18 cm a vysoká 1,2 m). Dalším úkolem je spojení hadic, napojení jedné z nich na rozdělovač a nakonec po napojení proudnice proběhnutí cílem. Druhou individuální disciplínou požárního sportu je výstup do 4.podlaží cvičné věže pomocí hákového žebříku, vážícího 8,5 kg. Členové štafety 4×100 metrů s překážkami musí překonávat na trati různé překážky a uhasit skutečný oheň. Úkolem je v co nejkratším čase donést do cíle hasičskou proudnici, která slouží jako štafetový kolík.Poslední disciplínu, požární útok, plní 7 členů týmu. Jejich úkolem je v co nejkratším čase propojit zdroj vody (nádrž), motorovou stříkačku, hadice, rozdělovač a proudnice, doběhnout ke dvěma terčům vzdáleným 90 metrů a pak se do nich trefit proudem vody.
Mistrovství se řídí podle pravidel požárního sportu, která v roce 2018 vydalo generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Vítězem soutěže se stane družstvo a soutěžící s nejnižším počtem bodů.
Z historie požárního sportu
Základy požárního sportu sahají k roku 1937, kdy byla v bývalém Sovětském svazu uspořádána první soutěž v požárních disciplínách. V roce 1945 byla zpracována pravidla soutěží v požárním sportu. Byly do nich zařazeny disciplíny výstup do 4. podlaží cvičné věže, běh na 100 metrů s překážkami, požární štafeta 6 x 100 metrů, umístění třídílného vysunovacího žebříku a výstup po něm do okna 3. podlaží cvičné věže, požární útok a dvojboj. V dalších letech byly disciplíny upravovány, byla zdokonalována materiálně technická základna a stabilizovala se pravidla soutěží.
V roce 1966 přijala Federace požárního sportu SSSR rozhodnutí o rozmístění překážek a nářadí, které platí až do současnosti. Následovalo období bouřlivého rozvoje požárního sportu v SSSR. Toto období také znamená počátky požárního sportu u nás. První poznatky o požárním sportu k nám přivezl tehdejší náčelník Hlavní správy požární ochrany Ing. Pavel Stoklásek v roce 1967 a stal se jedním ze zakladatelů a velkých propagátorů sportu, jehož cílem je zvyšování obratnosti, rychlosti a fyzické zdatnosti hasičů. Stoklásek řadu let vedl reprezentaci hasičů, která poprvé na mezinárodní scéně startovala roku 1968 v Leningradě, kde reprezentovali narychlo secvičení hasiči z Prahy. Dokázali zde vybojovat stříbrné medaile v disciplíně požární útok. V roce 1969 v Rumunsku a v roce 1970 v Polsku reprezentovali brněnští hasiči. Výsledkem bylo dvojí vítězství v požárním útoku a bronz v celkovém hodnocení družstev.
V roce 1970 se požární sport stal součástí odborné a fyzické přípravy hasičů. Konalo se první Mistrovství ČSSR – v Ostravě. Tam se ještě projevila nedostatečná zkušenost s pořádáním takovéto soutěže. Chyběl kvalifikovaný sbor rozhodčích, jednotný výklad pravidel požárního sportu, a rovněž některé „narychlo“ zhotovené překážky mnohdy nesplňovaly dané technické požadavky. Mistrovství ČSSR profesionálních hasičů se konalo každý rok a místo konání se pravidelně střídalo na Slovensku a v Česku. Každému mistrovství ČSSR předcházely národní soutěže, ze kterých se nominovalo prvních šest družstev na celostátní akci. Za vrcholné období výkonnosti našich závodníků lze zařadit druhou polovinu 80. let 20. století. Určitá stagnace v oblasti požárního sportu u profesionálních hasičů nastala po roce 1990, kdy bylo rozpuštěno reprezentační družstvo a v požárním sportu došlo k útlumu. Na pokles zájmu měl vliv také rozpad tzv. východního bloku, v jehož rámci byly do té doby pravidelně organizovány mezinárodní soutěže v požárním sportu a dobré umístění na nich bylo prestižní záležitostí všech zúčastněných států. O stagnaci požárního sportu v tomto období však nelze hovořit v prostředí dobrovolných hasičů, pro které tento sport zůstal v popředí zájmu.
Nemalý podíl na této skutečnosti mají občanská sdružení působící na úseku požární ochrany, zejména Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, Česká hasičská jednota a Moravská hasičská jednota. Tyto spolky prvky požárního sportu uplatňují již ve sportovních soutěžích dětí a mládeže. Požární sport jistě patří mezi sporty s nejvyšší členskou základnou v České republice.